search Grade tsearch Math , MATH Msearchtsearch 
MATH s Math ach Problems Algebra tsearch 
search 
O Grade Lsearch searchs
a Algebra c
h MATH Alsearche WORKSHEET r 7th MATH asearchh Grade m Math Grade atsearch searchssearcharsearchh WORKSHEET searchth Problems searchM MATH THsearcho MATH AT Algebra searcho Math se 7th rc Grade v
k Problems t Mathlearnsite search
sesearchusearch Math csearchh MATH p 7th m Math n WORKSHEET .search& Problems dsh Problems .Horecký (Trechčlennyje gruppy soglasnych v načale slova v slovackom jazyke — Tříčlenné souhláskové skupiny na začátku slova ve slovenštině, s. 45n.) zkoumá, které skupiny hlásek z celkového počtu možných trojic se uskutečňují ve slovenštině na začátku slova. Užívá k tomu míry neurčitosti — entropie — vypočítávané na základě pravděpodobnosti jednotlivých skupin. — Z obecných kombinačních vlastností vychází i K. Buzássyová (An Attempt at a Calculus of Distribution of the Phonological System of Slovak — Pokus o výpočet distribuce fonologického systému slovenštiny, s. 53n.) a stanoví na jejich základě výchozí soustavu slovenských hlásek, jichž je podle výsledné tabulky celkem 43, a to 14 samohlásek a 29 souhlásek.
Tvarosloví a skladba. Mluvnickou homonymií podstatných jmen se zabývá stať M. Těšitelové (Ob ekonomii vyskazyvanija na materiale omonimii slovoform imen suščestvitel’nych v češskom jazyke — O ekonomii výpovědi na materiálu podstatných jmen v češtině, s. 65n.). Dokládá, že mluvnická homonymie je v daleko větší míře než homonymie slovníková projevem ekonomie jazyka, který má pro vyjádření nekonečného množství významů jen omezený počet prostředků. Ve stati se ukazuje na to, že poměrně častý výskyt tvarové homonymie v kontextu nikterak nesnižuje jednoznačnost výpovědi, protože homonymní tvary bývají zpravidla určeny předcházejícími nebo následujícími slovy.[1] — Slovosledu jsou ve sborníku věnovány tři stati, které osvětlují zkoumanou problematiku z různých hledisek. K. Pala (O nekotorych problemach aktual’nogo členenija — O některých otázkách aktuálního členění, s. 81n.) se zabývá vztahem významových a skladebních činitelů ovlivňujících pořádek slov v české větě. — J. Průcha (Contextual Constraints and the Choice of Semantic Lexical Units — Kontextová omezení a výběr sémantických lexikálních jednotek, s. 93n.) zkoumá vliv předcházejícího textu na volbu následujících významových jednotek. Přitom se zde využívá některých poznatků nově se rozvíjející „pomezní“ jazykovědné oblasti — psycholingvistiky, která zkoumá nejenom soustavu jazykových prostředků, ale především projev osobnosti mluvčího v jazyce pomocí experimentálních psychologických metod.[2] — L. Uhlířová (Some Aspects of Word Order in Categorial and Transformational Grammars — Některá hlediska pořádku slov v kategoriální a transformační gramatice, s. 159n.) zjišťuje, jaké prostředky poskytují kategoriální a transformační gramatiky[3] pro popis jazyka s volným slovosledem. — Různým stupněm vyjadřování přísudkového vztahu v češtině, angličtině a v japonštině se zabývá J. Jelínek (Construct Classes — Třídy konstruktů, s. 167n.). Sleduje zde plynulý přechod od úplné konstrukce (Mlynář často loví ryby), která rozlišuje všechny slovesné způsoby, časy a vidy, přes vyjadřování v jistém smyslu neúplná (vedlejší věty nerozlišují všechny slovesné způsoby: …, že mlynář často loví ryby; přechodníkové vazby nerozeznávají osoby: …, naloviv ryby…, slovesně jmenná spojení rozlišují pouze vid: lovení (nalovení) ryb až po složené vazby jmenné (rybolov), ve kterých slovesné kategorie chybějí úplně.
Oddíl věnovaný strojovému překladu je uveden informativní statí D. Konečné, P. Nováka, P. Sgalla (Machine Translation in Prague — Strojový překlad v Praze, s. 185n.) sledující vývoj pokusů u nás od roku 1959, kdy byla založena skupina strojového překladu při filosofické fakultě Karlovy university, která se později rozdělila na lingvistickou skupinu při Centru numerické matematiky matematicko-fyzikální fakulty v Praze a na oddělení algebraické lingvistiky při katedře lingvistiky a fonetiky na filosofické fakultě Karlovy university. Autoři zde dále rozebírají některé vlastnosti mluvnického popisu potřebné pro uskutečnění strojového překladu a zabývají se převodním jazykem, který slouží jednak jako prostředník při překladu z jednoho jazyka do druhého, jednak jako logický model sloužící hlubšímu poznání přirozených jazyků. Obtížnost nároků na popis mluvnické soustavy ilustrují i studie P. Piťhy (On the Problem of Co-ordinate Conjunctions in the Analysis of Czech — Problém souřadných spojek při rozboru češtiny, s. 195n.), zabývající se tříděním souřadných spojek v českých matematických textech, a J. Panevové (Nesoglasovannoje opredelenije s točki zrenija analiza dlja mašinnogo perevoda — Neshodný přívlastek z hlediska rozboru pro strojový překlad, s. 219n.) zkoumající různé prostředky vyjádření neshodného přívlastku v českých matematických a elektronických textech.
Od roku 1964 vydává oddělení algebraické lingvistiky při katedře lingvistiky a fonetiky dvakrát do roka cyklostylovaný časopis The Prague Bulletin of Mathematical Linguistics. Časopis vychází ve světových jazycích, obsahuje práce původní, shrnutí některých česky již publikovaných statí i recenze a zprávy o významných pracích z oboru. Je zaměřen především na lingvistiku algebraickou a na strojový překlad, a to především na jejich teoretické základy, které jsou přípravou k aplikacím. Uveďme alespoň úvodní široce pojatou stať B. Palka, P. Piťhy, P. Sgalla (Mathematical Linguistics in Czechoslovakia — Matematická lingvistika v Československu, č. 1, s. 9n.), která shrnuje dosavadní výsledky z matematické lingvistiky zhruba do poloviny r. 1964.
Jednotlivé příspěvky z matematické lingvistiky jsou obsaženy v tematickém sborníku Kybernetika a její využití (Praha 1965), který shrnuje referáty přednesené na I. kybernetické konferenci, která se konala v listopadu 1962 v Praze. Sborník obsahuje příspěvky zabývající se jak obecnými otázkami kybernetických metod, tak aplikacemi v různých vědeckých oborech (biologie, fyziologie, neurologie, psychiatrie, psychologie, pedagogika, filosofie, ekonomika, jazykověda, historiografie, vojenství a vědy právní). Jazykověda je v tomto sborníku zastoupena velmi hojně, neboť v té době se snažila využít kybernetické metodologie pro řešení problémů jazykovědných. Upozorňujeme tu zejména na stať P. Sgalla (Perspektivy matematické a aplikované lingvistiky, s. 263n.), která je právě zaměřena na možnosti využití kybernetických postupů v jazykovědě; na ni pak navazuje K. Čulík (Některé problémy teorie jazyků, s. 276n.) rozborem matematických aspektů teorie gramatiky. Vzájemným vlivem kybernetiky a jazykovědy i vztahem modelů algebraických a statistických se zabývá L. Doležel (Ke vztahu kybernetiky a jazykovědy, s. 291n.). Ze speciálně zaměřených příspěvků připomeňme stať M. Těšitelové (K entropii jazyka z hlediska frekvence slov, s. 302n.), kde autorka řeší vztah mezi frekvencí slova a frekvencí prvního písmena ve slově, k němuž je třeba přihlédnout při hodnocení entropie textu. Úsilím o přesné vymezení pojmů je charakteristický příspěvek L. Nebeského (K pojmu věty smysluplné a věty gramaticky správné, s. 296n.). K. Korvasová seznamuje čtenáře s použitou analýzou vstupního textu při strojovém překladu odborného anglického textu do češtiny (Analýza vstupního textu při strojovém překladu, s. 299n.); J. Štindlová pojednává o přípravě jazykovědného materiálu pro strojové zpracování (Třídění a klasifikace jazykových jevů pro strojová zpracování, s. 309n.). J. Horecký poukázal na slovenském materiále na možnost užití matematické teorie grafů při studiu morfologické struktury (Morfematická štruktúra slovenčiny, s. 313n.).
Sborník původních prací Problémy kybernetiky (Praha, 1965) obsahuje pouze jediný jazykovědný příspěvek, ve kterém E. Slavíčková (Rozbor a kvantitativní hodnocení českých kořenových morfémů, s. 360n.) pomocí četnosti výskytu hodnotí vybraný soubor kořenových morfémů.
S třetím kybernetickým sborníkem, který u nás minulého roku vyšel, seznámila čtenáře Naší řeči už M. Königová.[4]
Z jazykovědných časopisů věnuje nejvíce místa matematické lingvistice Slovo a slovesnost; připomeňme alespoň stať shrnující nejnovější vývoj transformační gramatiky od významného představitele tohoto směru P. M. Postala (SaS 26, 1965, s. ln.), článek L. Doležela z7th Grade Math Problems Math Algebra Mathlearnsite MATH WORKSHEET MATH TOOLS Math Learn Site Naše řeč – Novinky z české matematické lingvistikyo Group p7th Grade Math Problems Math Algebra Mathlearnsite MATH WORKSHEET MATH TOOLS Math Learn Site Naše řeč – Novinky z české matematické lingvistikyk q Math Learn Site Math Learn Site Math Learn Site Math Learn Site